Naši autoři
Daniel Clowes (1961)
americký komiksový tvůrce, ilustrátor a grafik
Narodil se v Chicagu a vystudoval na Prattově institutu v newyorském Brooklynu. V letech 1989 až 2004 vydával komiksovou sérii Eightball, v níž představil některá svá nejdůležitější díla, která později vyšla i samostatně: Jako sametová rukavice odlitá ze železa (Like a Velvet Glove Cast in Iron, 1993, č. 2005), surreálný příběh o muži, který začne hledat svoji exmanželku poté, co ji zahlédne ve fetišistickém filmu, Pussey! (1995), satirický náhled do prostředí komiksových nakladatelství, Mrtvej svět (Ghost World, 1997, č. 2019), jímavá sonda do života dvou pubescentek, a David Boring (2000), vyprávění o neprůbojném muži, který se snaží nalézt „dokonalou ženu“ a dozvědět pravdu o otci, kterého nikdy nepotkal. Daniel Clowes získal během své kariéry několikrát Cenu Willa Eisnera (Eisner Award), několikrát Cenu Harveyho Kurtzmana (Harvey Award) a jednou Cenu PEN Klubu za komiks (PEN Award for Graphic Literature). Byl také nominován na Oskara za scénář k filmu Ghost World.
Komiks Mrtvej svět byl v roce 2001 zfilmován Terrym Zwigoffem, česky pod názvem Přízračný svět, s Thorou Birchovou, Scarlett Johanssonovou a Stevem Buscemim v hlavních rolích. Filmové adaptace se v roce 2017 dočkal též Clowesův komiksový román o nerudném samotáři Wilson (2010), v režii Craiga Johnsona a s Woodym Harrelsonem v hlavní roli.
Žije v kalifornském Oaklandu s manželkou Erikou a synem Charlesem.
CHARLES BURNS (1955)
americký komiksový tvůrce a ilustrátor
Narodil se roku 1955 ve Washingtonu, D.C., vyrůstal v Seattlu. Přiznává, že už jako dítě miloval Tintina od belgického kreslíře Hergého. Vystudoval rytinu a fotografii, začínal s amatérským fotografickým komiksem. Profesionálně pro- razil v roce 1981 v časopise RAW. Publikoval krátké povídky, z nichž tři vyšly v češtině ve sbírce Na oko (Skin Deep, 1992, č. 2011), i delší komiksy, například El Borbah (1983, č. 2012) o mohutném detektivovi-zápasníkovi s malou hlavou. Širší veřejnost zaujal v roce 1990, kdy vytvořil obal pro desku Iggyho Popa Brick by Brick. V letech 1995 až 2004 vydával po kapitolách komiksový román Černá díra (Black Hole, č. 2008), který poté vyšel jako celek v roce 2005. V roce 2010 vydal komiks X’ed Out, následně The Hive (2012) a Sugar Skull (2014), tvořící jednolitou trilogii Naposled (Last Look, takto souborně 2016). V ní Burns vzdává poctu Hergému a jeho Tintinovi, ať už jde o vizuální podobu hlavního hrdiny, přesmyčku jeho jména Nitnit či další tematické narážky.
Charles Burns získal za Černou díru sedm cen Harvey Awards, Ignatz Award a v roce 2007 také cenu poroty v Angoulême za „zásadní komiksové dílo“.
nick drnaso (1989)
americký komiksový tvůrce a ilustrátor
Narodil se v Palos Hills v Illinois. Publikoval v komiksových antologiích, několik menších komiksů vydal vlastním nákladem. V roce 2016 vydal první komiksový román Beverly o nudných životech teenagerů žijících na předměstí, za kterými občas probleskne surreálná brutalita. Beverly získala v témže roce Knižní cenu L.A. Times za nejlepší komiksový román. Druhým Drnasovým dílem je Sabrina (2018), zdrcující příběh o pohřešované dívce, paranoii a internetových lžích. Sabrina byla vůbec jako první komiks nominována na prestižní literární cenu Man Booker Prize.
Nick Drnaso žije a pracuje v Chicagu.
Paul Kirchner (1952)
americký komiksový tvůrce a ilustrátor
Po maturitě studoval na newyorské umělecké škole Cooper Union School of Art, záhy však studií zanechal, aby se mohl plně věnovat komiksové tvorbě. Kreslil též obálky a ilustrace pro pornografický časopis Screw; pro magazín High Times, který se zaměřoval na drogovou subkulturu, připravoval psychedelický strip Dope Rider. Jeho nejznámějším komiksovým počinem je série minimalistických stripů autobus (the bus), které vycházely v komiksovém měsíčníku Heavy Metal v letech 1979-1985. Autor přiznává inspiraci Moebiem, Druilletem, Magrittem, Dalím i Escherem. V roce 2015 se do existenciálně absurdního autobusového světa vrátil knihou the bus 2 a v roce 2018 vydal knihu stripů Hieronymus & Bosch o středověkém mnichovi, který se svojí dřevěnou kačenkou uvízl v pekle.
České vydání autobusu vychází z pečlivě rekonstruovaného souborného vydání, které připravilo v roce 2012 francouzské nakladatelství Tanibis pod vedením editora Clauda Amaugera.
Jim Woodring (1952)
americký komiksový tvůrce a ilustrátor
Narodil se roku 1952 v Los Angeles a už v dětství trpěl paranoií, sluchovými i zrakovými halucinacemi a nesčetnými nočními můrami. Zapsal se na vysokou školu, ale když ho jedna zvlášť silná halucinace ve třídě ponoukla, aby ze studií odešel, poslechl ji a začal se živit jako popelář a obsluha u dětského kolotoče. Na několik let propadl alkoholismu, ale nakonec pít přestal, aby se mohl živit uměleckou tvorbou. V osmdesátých letech pracoval v animačním studiu Ruby-Spears Productions a zároveň vlastním nákladem vydával „autodeník“ Jim, v němž zaznamenával útržky snů a textů, zde také vydal první krátké komiksy. V nich postupně vykrystalizovaly typické woodringovské postavy – antropomorfní Frank, jehož příběhy byly sebrány např. v knize Portable Frank (2008), či věčně trpící Prasan a záludný Rozmar, kteří jsou hlavními hrdiny románu Mrakobití (Weathercraft, 2010, č. 2018). Frankovy příhody v Unifaktoru, surreálném vesmíru, kde platí snová logika a postavy jsou vystaveny neznámým a nepochopitelným silám, Woodring rozvíjel v následujících knihách Congress of the Animals (2011) a Fran (2013). Osud Unifaktoru a jeho hrdinů autor uzavřel románem Poochytown (2018).
Jim Woodring považuje za nejdokonalejší kresebnou techniku redispero a inkoust. Věnuje se meditaci a védántské filozofii. Bydlí s rodinou ve washingtonském Seattlu.
Za Mrakobití získal v roce 2010 cenu Stranger’s Genius Award.
Nathan Cowdry (1990)
anglický komiksový tvůrce a ilustrátor
Narodil se roku 1990 v Brightonu a vystudoval Uměleckou univerzitu v Bournemouthu. Pracoval mimo jiné jako zahradník a přispíval ilustracemi a komiksy do časopisů a komiksových antologií. Od roku 2016 vydává své komiksy vlastním nákladem: Shiner (2017), Love Songs (2018). Do širšího povědomí prorazil v roce 2021, kdy v americkém nakladatelství Fantagraphics vyšel jeho komiksový román Náraz (Crash Site).
V současné době vydává na na svém Instagramu komiks na pokračování nazvaný Sea-Diver.
GIPI (1963)
italský komiksový tvůrce a ilustrátor
Vlastním jménem Gian-Alfonso Pacinotti. Narodil se roku 1963 v Pise. Nejdříve se živil jako ilustrátor v reklamě, od roku 1992 začal vydávat krátké komiksy v italských novinách a časopisech. V roce 2003 mu vyšel knižně první komiks Esterno notte (Tam venku), na něj navázal komiksovým románem Appunti per una storia di guerra (Poznámky k příběhu z války, 2004). Za tento univerzální příběh z válečného bezčasí získal v roce 2005 Goscinnyho cenu za nejlepší scénář a v roce 2006 cenu Fauve d’Or za nejlepší knihu na komiksovém festivalu ve francouzském Angoulême. Následovaly komiksové memoáry LMVDM – La mia vita disegnata male (Můj špatně nakreslený život, 2008) a román Unastoria (Jeden příběh, 2013), pojednávajícím o životní krizi jednoho spisovatele.
Poté vydal dystopii Země potomků (La terra dei figli, 2016). Komiksový román o putování dvou bratrů napříč zamořenou krajinou byl přeložen do dvanácti jazyků a získal řadu ocenění, mimo jiné cenu Boscarato na komiksovém festivalu v italském Trevisu, cenu festivalu Utopiales ve francouzském Nantes a cenu ACBD od Asociace francouzských komiksových kritiků a novinářů. V roce 2021 byla Země potomků ve francouzsko-italské koprodukci zfilmována Claudiem Cupellinim.
Gipi sám režíruje a produkuje filmy. Natočil dva celovečerní snímky, sci-fi L'ultimo terrestre (Poslední člověk na zemi, 2011) a komedii Il ragazzo più felice del mondo (Nejšťastnější chlap na světě, 2018).
Jeho poslední vydanou knihou je komiksový román Momenti straordinari con applausi finti (Zvláštní okamžiky s předstíraným potleskem, 2019), v němž se dramaticky proplétají tři vyprávěcí linie z dávné minulosti, naší současnosti i vzdálené budoucnosti.